1.0 Obsah 1.0 Seznam...................... 2.0 Termíny a definice................. 3.0 Úvod.......... 4.0 Bezpečnost při používání elektrického ručního nářadí s pohledu zákonů 4.1 Nářadí jako výrobky a předměty každodenního používání 4.2Technické požadavky na nářadí jako výrobky 4.2.1 Podmínky uvedení elektrického zařízení na trh 4.2.2 Postup posuzování shody 4.2.3 Označení CE a jiné označování 4.2.4 Základní požadavky na bezpečnost elektrického nářadí 4.2.5 Vnitřní kontrola výroby 4.3Požadavky na bezpečnost při užívání nářadí 4.3.1 Minimální požadavky 4.3.2 Požadavky na dokumentaci dostupnou během používání nářadí 5.0 Všeobecné bezpečnostní požadavky podle ČSN a EN 5.1 Požadavky kladené ČSN 36 1559-1, ČSN EN 50144-1 ed.2 5.2 Požadavky kladené ČSN EN 60745-1 ed.2 5.3 Požadavky kladené CŠN EN 50260-1 5.4 Požadavky předmětových norem EN pro jednotlivé typy nářadí 6.0 Měření elektrického ručního nářadí prováděné výrobcem 6.1 Typové zkoušky výrobků z hlediska úrazu el.proudem 6.2 Kusové zkoušky každého výrobku 6.2.1 Zkouška správné funkce 6.2.2 Zkouška elektrické pevnosti 6.2.3 Zkouška ochranného spojení se zemí 7.0 Revize a kontroly el.ručního nářadí 7.1 Význam revizí a kontrol el.ručního nářadí 7.2 Rozdělení a lhůty provádění kontrol a revizí ručního nářadí 7.3 Rozsah revizí a kontrol elektrického ručního nářadí 7.x Odpovědnost osob ověřujících nářadí během jejich provozování 8.0 Měření v praxi 8.1 Měřící přístroje 8.2 Měřené elektrické ruční nářadí 8.3Postup měření 8.4Naměřené hodnoty 8.5Zhodnocení měření 8.6Protokoly měření 9.0 Směr vývoje elektrického ručního nářadí 9.1 Trendy elektrického profesionálního nářadí 9.2 Zásadní změny ve vývoji elektronářadí 9.3 Znaky pokročilého nářadí 9.4 Rychlá proměna designu 9.5 Stále po ruce – zajištění proti krádeži 9.6 Trendy profesionálního nářadí pro stavebnictví 10.0 Závěr Kapitola 2 - Termíny a definice: 1. ruční nářadí (hand-held tool): elektrickým motorem nebo magneticky poháněný stroj, určený k vykonávání mechanické práce a konstruovaný tak, že motor s ostatními částmi stroje tvoří sestavu, která může být snadno přenesena do místa činnosti a která je při práci držena v ruce nebo zavěšena POZNÁMKA – Ruční nářadí může být opatřeno ohebným hřídelem a motor může být proveden jako pevný nebo jako přenosný. Ruční nřadí může mít také prostředky pro upevněnění do stojanu. 2. nářadí třídy ochrany I (Class I tool): nářadí, které je celé opatřeno alespoň funkční izolací a které je opatřeno buď přívodkou s ochranným kontaktem nebo neodnímatelným pohyblivým přívodem s ochranným vodičem 3. nářadí třídy ochrany II (Class II tool): nářadí, které je celé opatřeno dvojitou izolací a nebo zesílenou izolací a nemá prostředky pro ochranné spojení se zemí 4. nářadí třídy ochrany III (Class III tool): nářadí, které je konstruováno pro činnost při bezpečném malém napětí a které nemá vnitřní ani vnější obvody pracující při jiném než bezpečném malém napětí 5. jmenovité napětí (rated voltage): napětí (u třífázové soustavy sdružené napětí stanovené pro nářadí výrobcem 6. jmenovitý rozsah napětí (rated voltage range): rozsah napětí stanovený pro nářadí výrobcem, vyjádření dolní a horní meze rozsahu 7. jmenovitý příkon (rated input): příkon při jmenovitém napětí stanoveném pro nářadí výrobcem 8. jmenovitý proud (rated current): proud při jmenovitém napětí nebo při dolní mezi jmenovitého rozsahu napětí stanovené pro nářadí výrobcem 9. jmenovitý kmitočet (rated frequency): kmitočet stanovený pro nářadí výrobcem 10. jmenovitý rozsah kmitočtu (rated frequency range): rozsah kmitočtu stanovený pro nářadí výrobcem, vyjádření dolní a horní meze rozsahu 11. funkční izolace (functional insulation): izolace nezbytná pro správnou funkci nářadí tvořící základní součást systému pro zajištění ochrany před úrazem elektrickým proudem 12. přídavná izolace (supplementary insulation, protective insulation): nezávislá izolace použitá jako doplněk k funkční izolaci pro zajištění ochrany před úrazem elektrickým proudem v případě selhání funkční izolace 13. dvojitá izolace (double insulation): izolace skládající se z funkční izolace a přídavné izolace 14. zesílená izolace (reinforced insulation): zdokonalení funkční izolace s takovou mechanickou a elektrickou kvalitou, která zaručuje stejný stupeň ochrany před úrazem elektrickým proudem jako dvojitá izolace 15. bezpečné malé napětí (safety extra-low voltage): jmenovité napětí nepřesahující 42 V mezi vodiči navzájem ani mezi vodiči a zemí, přičemž napětí naprázdno nepřesahuje 50 V 16. přístupná část (accessible part): jakákoliv část, které je možné se dotknout normalizovaným zkušebním prstem; jsou-li přístupné části kovové, za přístupné se považují i další kovové části, které jsou s nimi elektricky spojené 17. tepelná pojistka (thermal cut-out): zařízení, které omezuje teplotu nářadí nebo jeho částí při abnormální činnosti automatickým rozpojením obvodu nebo omezením proudu a které je konstruováno tak, aby uživatel nemohl změnit jeho nastavení 18. nesamočinně nastavitelná tepelná pojistka (non self-resetting thermal cut-out): tepelná pojistka, která pro obnovení toku proudu vyžaduje ručně provedený zásah nebo výměnu některé části Kapitola 3 - Úvod Aby byla zajištěna bezpečnost, provede výrobce na každém nářadí před uvedením na trh kusovou zkoušku. Tou se prokáže, že výrobek odpovídá svému prototypu, který byl již před zahájením výroby ověřen typovou zkouškou. Tak je v podstatě zaručeno, že nářadí odpovídá příslušným technickým normám. Samotný uživatel před uvedením běžného ručního nářadí do provozu jeho ověření, tzv. Výchozí revizi neprovádí. Nemusí. Potřebné zkoušky provedl výrobce, který za bezpečnost nářadí odpovídá, na spotřebič umístil příslušné značky, které to dokládají, a vyhotovil prohlášení o shodě výrobku s příslušnými předpisy. To, že se na běžném ručním nářadí výchozí revize neprovádějí, je rozdíl oproti větším nebo rozsáhlejším elektrickým zařízením. Na těch musí být revize před uvedením do provozu provedena. Přesto však i pro nářadí platí povinnost revidovat je v pravidelných lhůtách a kromě toho je rovněž nutné nářadí ještě častěji prvidelně kontrolovat. Revizi je nutno provést rovněž na opraveném nářadí. Účelem revize elektrického ručního nářadí je zjištění prohlídkou měřením a zkoušením stav nářadí z hlediska bezpečnosti a účelem kontroly elektrického ručního nářadí je zjistit prohlídkou a zkouškou chodu techniký stav nářadí. Potřeba pravidelných kontrol a revizí elektrického ručního nářadí vyplývá jednak z praktických zkušeností techniků a údržbářů, jednak z vyhodnocování úrazů elektrickým proudem prováděné v řadě evropských zemí. To prokazuje, že je nutno jim bránit pravidelnými revizemi elektrických a odstraňováním zjištěných závad. Pravidelné kontroly a revize jsou velmi významné zejména u přenosného nářadí a především pak u nářadí drženého při práci v ruce. V současné době jsou způsoby, jak zjistit závadu spotřebiče, která může znamenat nebezpečí pro laickou obsluhu, podstatně propracovanější a důmyslnější než v dobách, kdy se zjišťoval pouze izolační stav a odpor ochranného vodiče. Kromě toho, že je jistě dobré vědět o nářadí co nejvíce, je potřeba nových metod dána také tím, že u celé řady moderního nářadí se mohou při klasickém měření projevit určité potíže. Některé nářadí není možné zapnout, jestliže nejsou zapnuty do sítě. V tom případě bychom měřili pouze izolační stav přívodu až k vypínači nářadí. Dalším důvodem jsou i obavy, že u citlivých elektronických přístrojů bychom přiložením zkušebního napětí, které je vyšší než provozní, mohly vážně poškodit citlivé elektronické obvody. Kapitola 4 - Bezpečnost při používání elektrického ručního nářadí s pohledu zákonů 4.1 Elektrické ruční nářadí jako výrobky i jako předměty každodenního používání Podle zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, je výrobce povinen uvádět na trh pouze bezpečné výrobky. Za bezpečný výrobek, jako je např. mimo jiných výrobků i elektrické ruční nářadí, se přitom považuje výrobek splňující požadavky zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Elektrické ruční nářadí opatřené stanoveným označením ( CE ) nebo k nimž je vydáno nebo přiloženo ES prohlášení o shodě nebo jiný dokument, se považují za bezpečné výrobky a zhlediska právních předpisů není třeba, aby na nich spotřebitel před uvedením do provozu prováděl další ověřování jejich bezpečnosti. Podle zákona č. 513/1991 Sb., hospodářského zákoníku, je kupující povinnen prohlédnout zboží podle možnosti co nejdříve po přechodu zboží do jeho vlastnictví. Pro zajišťování bezpečnosti elektrického ručního nářadí během jeho používání platí předpisy vycházející ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a na něj navazujícího zákona č. 309/2006 b., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Podle § 101 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života nebo zdraví, která se týkají výkonu práce. Podle § 4 odst. 1 c) zákona č. 309/2006 Sb., musí být stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a mářadí pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení , dopravních prostředků a nářadí stanoví prováděcí právní předpis, kterým je nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. 4.2 Technické požadavky na nářadí jako výrobek Elektrické zařízení může být uvedeno na trh pouze tehdy, splňuje-li technické požadavky uvedené v článku 4.2.4 této kapitoly, bylo-li vyrobeno v souladu se správnou technickou praxí z hlediska zásad bezpečnosti platných v Evropských společenstvích a neohrozí-li při správné instalaci a údržbě a používání k účelu, pro který bylo vyrobeno, bezpečnost osob, domácích a hospodářských zvířat nebo majetek. 4.2.1 Podmínky uvedení elektrického zařízení na trh Tyto podmínky se považují za splněné, pokud elektrické zařízení je ve shodě s bezpečnostními požadavky: a) harmonizovaných českých technických norem, popřípadě zahraničních technických norem přejímajících v členských státech Evropské unie harmonizované evropské normy, nebo b) určených norem zahrnujících bezpečnostní ustanovení Mezinárodní organizace pro normalizaci v elektrotechnice (IEC) nebo Mezinárodní komise pro předpisy ke schvalování elektrotechnických výrobků (CEE), pokud normy podle písmena a) nebyly dosud vytvořeny a zveřejněny a pokud byla tato bezpečnostní ustanovení Komisí Evropských společenství zveřejněna, nebo c) českých technických norem, pokud neexistují technické normy podle písmena a) nebo b). 4.2.2 Postup posuzování shody Elektrické zařízení lze uvést na trh pouze poté, co je posouzena jeho shoda s požadavky uvedenými v 4.2.1 postupem vnitřní kontroly výroby podle 4.2.5 a výrobce nebo zplnomocněný zástupce je opatří označením CE a vydá ES prohlášení o shodě. Takovéto ES prohlášení o shodě musí obsahovat : a) identifikační údaje o výrobci nebo zplnomocněném zástupci (u fyzické osoby jméno a příjmení a trvalý pobyt nebo místo podnikání, u právnické osoby název nebo obchodní firmu a její sídlo), b) identifikační údaje o podepsané osobě oprávněné jednat jménem výrobce nebo zplnomocněného zástupce, c) popis elektrického zařízení, d) odkaz na harmonizované normy, e) odkazy na specifikace, s nimiž je prohlašována shoda, pokud byly použity, f) poslední dvojčíslí roku, v němž bylo elektrické zařízení opatřeno označením CE. 4.2.3 Označení CE a jiné označování Označení CE, jehož grafickou podobu stanoví zvláštní právní předpis, se umisťuje přímo na elektrické zařízení nebo, pokud to není možné, na jeho obal, návod k použití nebo záruční list tak, aby toto označení bylo viditelné, snadno čitelné a nesmazatelné. Elektrické zařízení nesmí být opatřeno označením, které by mohlo kohokoliv uvádět v omyl, pokud jde o označení CE. Označení CE na elektrickém zařízení vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech právních předpisech, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. V případě, že bylo pro elektrické zařízení uloženo ochranné opatření podle zvláštního právního předpisu, uvede se v oznámení rozhodnutí o uložení ochranného opatření, zda neshoda byla způsobena: a) nedostatky v technických normách podle, nebo b) nesprávným použitím technických norem podle, nebo c) nedodržením správné technické praxe. 4.2.4 Základní požadavky na bezpečnost elektrického nářadí 1) Všeobecné požadavky a) Základní technické charakteristiky, jejichž dodržování zajišťuje, aby elektrické zařízení bylo používáno bezpečně a v podmínkách, pro které bylo vyrobeno, musí být vyznačeny na elektrickém zařízení, anebo pokud to není možné, musí být uvedeny v průvodní dokumentaci. b) Jméno a příjmení fyzické osoby nebo obchodní firma nebo název právnické osoby, která je výrobcem, značka, popřípadě obchodní známka musí být zřetelně uvedeny na výrobku, a není-li to možné, na jeho obalu. c) Elektrické zařízení a jeho díly musí být vyrobeny tak, aby byla zajištěna bezpečná a správná montáž a připojení. d) Elektrické zařízení musí být navrženo a vyrobeno tak, aby u něj, za předpokladu, že je používáno pro účely, ke kterým je určeno, a že je řádně udržováno, byla zajištěna ochrana před nebezpečími uvedenými v bodech 2) a 3). 2) Ochrana před nebezpečím, které může způsobit elektrické zařízení Ve smyslu bodu 1) musí být technické provedení elektrického zařízení takové, aby bylo zajištěno, že a) osoby a domácí a hospodářská zvířata budou přiměřeně chráněny před nebezpečím zranění nebo jiného poškození, které by mohlo být způsobeno elektrickým proudem při dotyku živých nebo neživých částí, b) nevzniknou nebezpečné teploty, nebezpečné oblouky nebo nebezpečná záření, c) osoby, domácí a hospodářská zvířata a majetek budou přiměřeně chráněny před nebezpečími neelektrického charakteru, která mohou podle zkušenosti elektrická zařízení způsobovat, d) izolace musí odpovídat předvídatelným podmínkám. 3) Ochrana před nebezpečími, která mohou vznikat působením vnějších vlivů na elektrické zařízení Ve smyslu bodu 1) musí být technické provedení elektrického zařízení takové, aby a) odolávalo předpokládaným mechanickým namáháním tak, že osoby, domácí a hospodářská zvířata ani majetek nebudou ohroženy, b) odolávalo za předpokládaných podmínek okolního prostředí působení jiných než mechanických vlivů tak, že osoby, domácí a hospodářská zvířata ani majetek nebudou ohroženy, c) při předvídatelných přetíženích neohrozilo žádným způsobem osoby, domácí a hospodářská zvířata ani majetek. 4.2.5 Vnitřní kontrola výroby 1)Vnitřní kontrola výroby je postup, při němž výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce, který plní povinnosti podle článku 4.2.1, zajišťuje a prohlašuje, že elektrické zařízení splňuje požadavky uvedené v 4.2, které se na ně vztahují. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí opatřit každý výrobek označením CE a vypracovat písemné prohlášení o shodě. 2) Výrobce musí vypracovat technickou dokumentaci popsanou v bodě 3) a buď on nebo jeho zplnomocněný zástupce ji musí uchovávat na území Evropského společenství tak, aby byla k dispozici orgánu dozoru po dobu nejméně 10 let od ukončení výroby elektrického zařízení. V případě, že výrobce není usazen v některém členském státě Evropské unie ani neexistuje zplnomocněný zástupce, připadá tato povinnost osobě, která uvádí elektrické zařízení na trh. 3) Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody elektrického zařízení s požadavky této kapitoly Musí, v rozsahu nezbytném pro toto posouzení, obsahovat údaje o konstrukci, výrobě a funkci elektrického zařízení. Musí zahrnovat: a) obecný popis elektrického zařízení, b) koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů a podobně, c) popisy a komentáře nutné pro srozumitelnost výkresů a schémat uvedených v písmenu b) a funkce elektrického zařízení, d) výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených zkoušek a podobně, e) zkušební protokoly. 4) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovává s technickou dokumentací kopii prohlášení o shodě. 5) Výrobce provádí všechna nezbytná opatření, aby výrobní postup zajišťoval shodu vyráběných elektrických zařízení s technickou dokumentací podle bodu 2 a s těmi požadavky této kapitoly, které se na ně vztahují. 4.3 Požadavky na bezpečnost při užívání nářadí 4.3.1 Minimální požadavky Minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením jsou : 1) používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací; zaměstnavatel může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem, a to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou, 2) zaměstnavatelem stanovený bezpečný přístup obsluhy k zařízení a dostatečný manipulační prostor se zřetelem na technologický proces a organizaci práce, umožňující bezpečné používání zařízení, 3) ochrana zaměstnance proti nebezpečnému dotyku u zařízení pod napětím a před jevy vyvolanými účinky elektřiny, 4) spouštění zařízení pouze záměrným úkonem obsluhy pomocí ovládače, který je k tomu účelu určen, 5) vybavení ovládačem pro úplné bezpečné zastavení; v době, kdy se zařízení nepoužívá, jeho vypnutí a ve stanovených případech jeho odpojení od zdrojů energií a zabezpečení, 6) vybavení ovládačem pro nouzové zastavení, který zablokuje spouštěcí ovládače tam, kde je to nutné; současně se zastavením chodu zařízení nebo jeho nebezpečné části se musí vypnout přívody energií k jeho pohonům, s výjimkou případů, kdyby tím došlo k ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců, 7) vybavení zařízení zřetelně identifikovatelnými zařízeními pro jeho odpojení od všech zdrojů energií; následné připojení zařízení ke zdrojům energie nesmí představovat pro zaměstnance žádné riziko, 8) upevnění, ukotvení nebo zajištění zařízení nebo jeho části vhodným způsobem, je-li to nutné pro bezpečný provoz a používání, 9) neohrožování zaměstnance rizikovými faktory, například hlukem, vibracemi nebo teplotami, které vyvíjí zařízení, 10) v případě potřeby označení výstražnými nebo informačními značkami, sděleními, značením nebo signalizací, které jsou srozumitelné, mají jednoznačný charakter a nesmí být poškozovány běžným provozem zařízení, a 11) vybavení vhodným ochranným zařízením a zabezpečením před ohrožením života a poškozením zdraví tak, aby chránilo zaměstnance zejména a) před padajícími, odlétajícími nebo vymrštěnými předměty uvolněnými ze zařízení, b) před rizikem požáru nebo výbuchu s následným požárem nebo účinků výbušných směsí látek vyráběných, užívaných nebo skladovaných v zařízení, c) před možným poškozením zdraví zaměstnance způsobeným zachycením nebo destrukcí pohybující se části zařízení. 12) Oprava, seřizování, úprava, údržba a čištění zařízení se provádějí, jen je-li zařízení odpojeno od přívodů energií; není-li to technicky možné, učiní se vhodná ochranná opatření. 13) Ochranné zařízení a) musí mít pevnou konstrukci odolnou proti poškození, b) nesmí bránit montáži, opravě, údržbě, seřizování, manipulaci a čištění; přístup uživatele musí být omezen pouze na tu část zařízení, kde je prováděna činnost, a to pokud možno bez sejmutí ochranného zařízení, c) nesmí být snadno odnímatelné nebo odpojitelné, d) musí splňovat další technické požadavky na blokování nebo jištění stanovené zvláštním právním předpisem, popřípadě normovou hodnotou, nevyplývají-li další požadavky ze zvláštního právního předpisu. 4.3.2 Požadavky na dokumentaci dostupnou během používání nářadí 1) Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem. 2) Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.4) 3) Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení. Kapitola 5 - Všeobecné bezpečnostní požadavky na ruční elektrické nářadí dle EN a ČSN Nářadí musí být navrženo a vyrobeno tak, aby při normálním používání pracovalo spolehlivě a neohrožovalo osoby nebo okolí, a to ani při neopatrném zacházení, k němuž může dojít při normálním provozu. Materiály, ze kterých je nářadí vyrobeno, nesmějí představovat dodatečné riziko během používání nebo při likvidaci nářadí. Všeobecně se kontroluje provedením veškerých příslušných zkoušek. 5.1 Požadavky kladené ČSN 36 1559-1 a ČSN EN 50144-1 ed.2 Tyto technické normy 1) Jmenovité hodnoty Nejvyšší jmenovité hodnoty napětí ručního nářadí jsou stanoveny na 250V DC a 440V AC. pro nářadí třídy ochrany III se doporučují hodnoty v rozsahu 24V až 48V. Příkon nářadí při jmenovitém napětí a při normálním zatížení nesmí přesahovat příkon více, než je uvedeno v následující tabulce. Je-li na nářadí vyznačený jmenvitý proud, proud odebíraný nářadím nesmí překročit hodnotu jmenovitého proudu více než o 15%. 2) Značení Může-li být nářadí nastaveno na různá jmenovitá napětí nebo různý jmenovité příkony, musí být snadno a jasně rozeznatelné na jaké napětí nebo příkon je nářadí nastaveno. Na nářadí, které je označeno více než jedním jmenovitým napětím, musí být pro každé z těchto napětí vyznačen jmenovitý příkon , je-li tento výkon vyšší než 25W. Značka konstrukce třídy ochrany II musí být umístěna tak, aby bylo zřejmé, že je součástí technické informace, a její záměna za součást označení výrobce nebo obchodní značky byla nepravděpodobná. Svorky určené výhradně pro připojení středního vodiče musí být označeny písmenem N. Ochranné svorky musí být označeny příslušnou značkou. Tato označení nesmějí být umístěna na šroubech, odnímatelných podložkách nebo jiných částech, které mohou být odejmuty při připojování vodičů. Značení musí být snadno čitelné a trvanlivé. 3) Ochrana před úrazem elektrickým proudem Nřadí musí být konstruováno a zakryto tak, aby byla zajištěna dostatečná ochrana před nahodilým stykem s živými částmi a u nřadí třídy ochrany II též s kovovými částmi oddělenými od živých částí pouze funkční izolací a to i po odstranění odnimatelných částí. Kryty nářadí nesmějí mít žádné otvory umožňujující přístup k živým částem, kromě otvorů nezbytných pro použití a funkci nřadí. Součásti, které zajišťují ochranu před úrazem elektrickým proudem, musí mít dostatečnou mechanickou pevnost a při normálním použití se nesmějí uvolňovat. Nesmí být možné odejmout je bez pomoci nástroje. Hřídele ovládacích knoflíků, rukojetí, páček apod. Nesmějí být živými částmi. U nářadí třídy ochrany II nesmějí být kondenzátroy připojeny k přístupným kovovým částem a jejich kryty, jsou-li kovové musí být odděleny od přístupných kovových částí přídavnou izolací. Nářadí musí být konstruováno tak, aby byla při normálním používání vyloučena možnost úrazu elektrickým proudem z nabitých kondenzátorů (nevztahuje se na kondenzátory o jmenovité kapacitě do 0,1microF) 4) Unikající proud Unikající proud nesmí být při normálním používání nadměrně velký. 5) Odolnost proti vlhku Kryt nářadí chráněného před stříkající vodou a vodotěsné nářadí musí zajišťovat odpovídající stupeň ochrany před vlhkostí v souladu se zatříděním nářadí. Nářadí, které může být při normálním používání vystaveno polití nebo vylévání tekutiny, musí být konstruováno tak, aby polití nemělo vliv na jeho elektrickou izolaci. Nářadí musí být odolné proti vlivům vlhkosti, které se mohou vyskytovat při normálním použití. 6) Izolační odpor a elektrická pevnost Nářadí musí mít dostatečnou izolační pevnost a izolační odpor. 7) Trvanlivost a abnormální činnost Nářadí musí být konstuováno tak, aby při dlouhodobém normálním používání nenastaly elektrické závady, pro které by nářadí nevyhovělo požadavkům zde uvedeným. Izolace nesmí být poškozena, kontakty ani spoje se nesmějí uvolňovat vlivem oteplení, vibrací apod. Nářadí musí být konstruováno tak, aby nebezpečí úrazu proudem v důsledku abnormální činnosti nebo nedbalého zacházení bylo v dosažitelné míře omezeno. 8) Konstrukce Dřevo, bavlna, hedvábí, obyčejný papír a podobné vláknité nebo hygroskopické materiály nesmějí být použity jako izolace, nejsou-li impregnovány (Izolační materiál se považuje za impregnovaný, jsou-li mezery mezi vlákny zcela vyplněny vhodným izolantem.). Hnací řemeny nesmějí zabezpečovat elektrickou izolaci. Nářadí musí být konstruováno tak, aby vnitřní vedení, vinutí, komutátory, sběrací kroužky a podobné součásti a izolace všeobecně, nebyly vystaveny působení oleje nebo podobných látek. Nářadí třídy ochrany I musí být konstruováno tak, aby se v případě uvolnění nebo vypadnutí jakéhokoliv vodiče, šroubu, matice, podložky, průžiny a jiných součástí dostat do takové polohy, aby tím byly zkráceny povrchové cesty nebo vzdušné vzdálenosti mezi živými částmi a přístupnými kovovými částmi méně než 50% hodnoty dovolené normami EN. Nářadí třídy ochrany II, s vyjímkou nářadí se souvislým izolačním krytem, musí být opatřeno izolační bariérou ve formě vnitřního pouzdra nebo podobné, která obklopuje motor a všechny ostatní živé části. Izolační bariéry nářadí třídy ochrany II a součásti nářadí třídy ochrany II, které slouží jako přídavná izolace nebo zesílená izolace a které mohou být vynechány při opětné montáži v rámci běžné údržby, musí být buď: Upevněny tak, aby nemohly být odstraněny bez vážného poškození, nebo Konstruovány tak, aby nemohly být umístěny do nesprávné polohy a aby bylo nářadí neschopné činnosti nebo viditelně nekompletní, budou-li opomenuty Zesílená izolace musí být použita tehdy a pouze tehdy, když použití oddělené funkční izolace a přídavné izolace je očividně neproveditelné. Přídavná a zesílená izolace musí být provedena nebo chráněna tak, aby se její kvalita nezhoršovala vlivem znečištění nebo zapřášení v důsledku opotřebení vnitřních částí nářadí a to v takovém rozsahu , že by se povrchové cesty a vzdušné vzdálenosti zmenšily na hodnoty nižší než je uvedeno v příslušných EN. Nářadí musí být konstruováno tak, aby ochrana před úrazm elektrickým proudem nebyla porušena, zamění-li se při běžné údržbě šrouby vyšroubované z vnějšku nářadí za šrouby delší. Nářadí s přívodem vody musí být třídy ochrany III nebo musí být konstruováno pro použití ve spojení s oddělovacím ochranným transformátorem o jmenovitém výstupním napětí nepřesahující 115V. 9) Součásti Zařízení na ochranu proti přetížení musí být nesamočinně nastavitelného typu. Vidlice a přívodky pro obvody bezpečného malého napětí nebo pro kmitočty vyšší než Hz, ani vidlice a nástrčky na pohyblivých přívodech používaných ke vzájemnému propojení různých částí nářadí, nesmějí být zaměnitelné s vidlicemi a zásuvkami, může-li být napájení takových částí přímo ze sítě zdrojem nebezpečí pro osoby nebo okolí. 10) Vnitřní vedení Vnitřní vedení alektrického spoje mezi různými částmi nářadí musí být dostatečně chráněny nebo zakryty. Cesty pro vodiče musí být hladké a bez ostrých hran, otřepů, přetoků a podobných vad, které by mohly způsobit nebezpečné podření izolace vodičů. Otvory v kovových částech, kterými procházejí izolované vodiče, musí být opatřeny průchodkami s izolačního materiálu. Vedení musí být účinně chráněno před sykem s pohyblivými částmi. V případě nářadí třídy ochrany I a II musí být účinně zabráněno přímému styku mezi vnitřním vedením chráněným pouze izolací a přístupovými kovovými částmi. Vodiče označeny barevnou kombinací zelené a žluté nesmějí být připojeny k jiným než ochranným svorkám. 11) Připojení k napájecímu zdroji Neodnimatelné pohyblivé přívody musí mít izolaci pláště alespoň rovnocennou obyčejným ohebným kabelem s pryžovou nebo polyvinylchloridovou izolací. Neodnímatelné pohyblivé přívody u zařízení třídy ochrany I musí být opatřeny zelenožlutým vodičem, který se připojuje k ochranné svorce nářadí a kontaktu vidlice. Jmenovitý průřez pohyblivých přívodů nesmí být menší než je uvedeno v následující tabulce. V případě nářadí třídy ochrany I musí být vodiče pohyblivého přívodu uspořádány tak, aby při selhání uchycení přívodu nebyl ochranný vodič namáhán na tah, dokud jsou fázové vodiče ve styku se svými svorkami. 12) Ochranné spojení se zemí Přístupné kovové části nářadí třídy ochrany I, které se mohou v případě selhání izolace stát živými, musí být trvale a spolehlivě spojeny s ochrannou svorkou uvnitř nářadí nebo s ochranným kontaktem přívodky. Ochranné svorky a ochranné kontakty nesmějí být elektricky spojené se svorkou pro střední vodič, je-li nějaká. Nářadí třídy ochrany II a III nesmí mít žádné prostředky pro ochranné pojení se zemí. Spojení mezi ochrannou svorkou nebo ochranným kontaktem a částmi, které k nim musí být připojeny, musí mít malý ohmický odpor. 13) Tepelné pojistky a zařízení na ochranu proti přetížení Tepelné pojistky a zařízení na ochranu proti přetížení musí pracovat spolehlivě. Konstruují se tak, aby se jejich nastavení neměnilo vlivem oteplení, vibrací a dalších podmínek, které se vyskytují při normálním používání. 5.2 Požadavky kladené ČSN EN 60745-1 ed.2 Tato technická norma uvádí požadavky na tolik rozšířené akumulátorové nářadí. 1)....... 2)....... 5.3 Požadavky kladené CŠN EN 50260-1 Tato technická norma uvádí požadavky na tolik rozšířené akumulátorové nářadí. 1)....... 2)....... 5.4 Požadavky předmětových norem EN pro jednotlivé typy nářadí Tato technická norma uvádí požadavky na tolik rozšířené akumulátorové nářadí. 1)....... 2)....... Kapitola 6 - Měření elektrického ručního nářadí - typové a kusové zkoušky prováděné výrobcem 6.1 Typové zkoušky dle požadavků ČSN 36 1559-1, ČSN EN 50144-1 ed.2 Takto prováděné zkoušky se provádějí na jednom vzorku v dodaném stavu, vzorek musí vyhovět všem příslušným zkouškám. Pokud je nářadí určeno na různá napětí, nebo je-li nutné nářadí třídy ochrany II demontovat za účelem provedení zkoušek, může být požadován další vzorek. Před zahájení zkoušek se nářadí uvede do činnosti za účelem ověření, zda je schopno provozu. Není li výrobcem stanoveno jinak provádějí se zkoušky v teplotě okolí 20 +-5°C. Topné články vestavěné do nářadí se zkouší samostatně dle příslušných norem EN, mimo případy kdy topné články pracují v závislosti na chodu motoru. Regulátory nářadí se při měření nastavují do nejpříznivěhší polohy v rámci rozsahu určeného výrobcem. Elektronická zařízení pro řízení otáček se nastavují na nejvyšší otáčky. U nářadí kde nelze odpojit pohyblivý přívod se zařízení zkouší s připojeným přívodem. Nářadí určené k provozování při bezpečném malém napětí získávaném z transformátoru, který je dodáván společně s nářadím, se zkouší společně s tímto transformátorem. Má-li nářadí třídy ochrany I části s dvojitou izolací nebo zesílenou izolací, tyto části se zkoušejí též v souladu s požadavky pro nářadí třídy ochrany II. Podobně, má-li nářadí třídy ochrany I nebo třídy ochrany II části, které pracují při bezpečném malém napětí, tyto části se zkoušejí též v souladu s požadavky pro nářadí třídy ochrany III. 1) Zkouška značení Kontroluje se prohlídkou a ručním třením značení po dobu 15s kouskem tkaniny navlhčené vodou a poté dalších 15s kouskem tkaniny navlhčené benzínem. Po všech těchto zkouškách musí být značení snadno čitelné, štítky se nesmějí dát odlepit a nesmějí se vrásnit. 2) Zkouška krytí Kontroluje se prohlídkou a je-li to nutné , normalizovaným zkušebním prstem. Otvory nářadí třídy ochrany II a stejně tak otvory nářadí třídy ochrany I, kromě otvorů v kovových částech připojených k ochranné svorce nebo ochrannému kontaktu, se navíc zkoušejí zkušebním trnem Po odstranění odnímatelných částí se přikládá normalizovaný zkušební prst a zkušební trn ve všech možných polohách, zkušební prst se přikládá bez zvláštního úsilí a zkušební trn silou 10 N. Otvory, které nedovolí proniknutí zkušebního prstu, se dále zkoušejí pomocí rovného nečlánkovaného zkušebního prstu stejných rozměrů, přikládaného silou 50 N. Nesmí být možné dotknout se holých živých částí nebo živých částí chráněných pouze lakem, smaltem, papírem, bavlnou, oxidovým povlakem, izolačními korálky, zalévací hmotou nebo podobně pokrytých, a to zkušebním prstem a u nářadí třídy ochrany II ani zkušebním trnem. Nesmí být možné dotknout se zkušebním prstem funkční izolace nebo kovových částí, které nejsou spojeny s ochrannou svorkou, oddělených od živých částí pouze funkční izolací. 3) Zkouška kondenzátorů Kontroluje se následující zkouškou, která se opakuje desetkrát. Nářadí je v činnosti při jmenovitém napětí nebo při horní mezi jmenovitého rozsahu napětí. Síťový spínač, je-li nějaký, se nastaví do polohy „vypnuto" a nářadí se odpojí od napájecího zdroje vytažením vidlice. Jednu sekundu po odpojení nesmí napětí mezi kolíky vidlice přesáhnout hodnotu 34 V. 4) Zkouška unikajicího proudu Kontroluje se bezprostředně po zkoušce oteplení měřením unikajícího proudu, který může protékat od kteréhokoliv pólu napájecího zdroje do částí nářadí uvedených v následující tabulce, přičemž nářadí je v činnosti při napájecím napětí rovnajícím se 1,1násobku jmenovitého napětí. Schémata zapojení pro měření unikajících proudů jsou na obrázku 3 (viz. příloha). Ohmický odpor měřicího obvodu je (2 000 +-100) ? a měřicí přístroj má přesnost 5 % nebo lepší pro všechny kmitočty v rozsahu 20 Hz až 5 000 Hz, avšak na jiné kmitočty není citlivý. Zkouška se provádí střídavým proudem a provádí se též se síťovým spínačem v poloze „vypnuto“; nářadí určené pouze pro stejnosměrný proud se nezkouší. Unikající proud nesmí překročit hodnoty uvedené v následující tabulce. V případě nářadí s vestavěnými topnýmí články nesmí celkový unikající proud přesahovat mezní hodnoty uvedené v tabulce nebo mezní hodnoty stanovené v příslušných normách EN. Kovová fólie pokrývá nejvetší možnou plochu zkoušeného povrchu, aniž by přitom byly překročeny její stanovené rozměry. Je-li plocha fólie menší než plocha zkoušeného povrchu, přemísťuje se fólie tak , aby bylo možné zkoušet všechny části povrchu. Zkouškou se spínačem v poloze „vypnuto“ se ověřuje, zda kondenzátory, které jsou připojeny za jednopólový spínač nevyvolávají nadměrný unikající proud. 5) Zkouška odolnosti proti vlhku a) zkouška voděodolného nářadí Nářadí se opatří nejlehčím dovoleným typem pohyblivého přívodu o nejmenším možném průřezu a o vnějším průměru, který se rovná střední hodnotě vypočtené z horní a dolní meze pro příslušný typ ohebného kabelu nebo šňůry. Kryty a další části, které mohou být odejmuty bez pomoci nástroje, se odejmou a je-li to nutné, podrobí se zkoušce spolu s hlavní částí. Nářadí chráněné před stříkající vodou se vystaví po dobu 5 min působení umělého deště o intenzitě 3 mm za minutu, který padá vertikálně z výšky 2 m nad vrškem nářadí, přičemž se nářadím otáčí tak, aby prošlo nejnepříznivějšími polohami. Vodotěsné nářadí se ponoří na 24 h do vody o teplotě (20 +-5) °C tak, aby vršek nářadí byl 5 cm pod hladinou. b) zkouška nářadí v prostředí normálním K nářadí opatřenému přívodkou se připojí příslušná nástrčka s pohyblivým přívodem; ostatní nářadí se opatří nejlehčím dovoleným typem pohyblivého přívodu o nejmenším možném průřezu stanoveném v a o vnějším průměru, který se rovná střední hodnotě vypočtené z horní a dolní meze pro příslušný typ ohebného kabelu nebo šňůry. Nádržka na tekutinu příslušející k nářadí se zcela naplní vodou a po dobu 1 min se do ní plynule přilévá další množství vody, které se rovná 15 % objemu nádržky. Bezprostředně po této přípravě musí nářadí vyhovět při zkoušce elektrické pevnosti a prohlídkou musí být prokázáno, že voda nevnikla do nářadí v jakémkoliv nezanedbatelném množství a že se nevyskytují žádné stopy vody na izolaci, pro kterou jsou stanoveny povrchové cesty. 6) Zkouška izolační pevnosti Kontroluje se zkouškami, které se provádějí na studeném nářadí nepřipojeném k napájecímu zdroji, a to ve vlhkostní komoře nebo v místnosti, kde bylo nářadí uvedeno na předepsanou teplotu, po opětné montáži těch částí, které byly předtím odejmuty, jsou-li nějaké. Pojem „těleso“ zahrnuje všechny přístupné kovové části, hřídele nebo rukojeti, knoflíky, úchyty apod., společně s kovovou fólií, která se dotýká všech přístupných povrchů z izolačního materiálu; nezahrnuje nepřístupné kovové části. Izolační odpor se měří při stejnosměrném napětí přibližně 500 V, a to 1 min po přiložení zkušebního napětí, přičemž topné články, jsou-li nějaké, se odpojí. Izolační odpor nesmí být menší, než je uvedeno v následující tabulce. Bezprostředně po zkoušce izolačního odporu se izolace podrobí po dobu 1 min. zkoušce napětím prakticky sinusového průběhu o kmitočtu 50 Hz. Hodnoty zkušebního napětí a místa jeho přiložení jsou uvedeny v tabulce 6 viz. příloha. Na začátku zkoušky se přiloží nejvýše polovina předepsaného napětí a potom se napětí rychle zvýší na plnou hodnotu. Během zkoušky nesmí dojít k žádnému přeskoku ani k průrazu izolace. 7) Konstrukce Splnění bezpečnostních požadavků pro konstrukci nářadí se kontroluje prohlídkou, měřením a v případě nutnosti ručním vyzkoušením. Součásti které jsou z pryže a sloužící jako přídavná izolace se podrobí stárnutí v kyslíkové atmosféře pod tlakem. Po této zkoušce se vzorky prohlédnou a prohlídkou nesmějí být zjištěny žádné trhliny viditelné pouhým okem. V případě možnosti záměny šroubů jejíž vlivem by mohl klesnout stupeň ochrany se zkouška provádí šroubováním delších šroubů, a to bez většího úsilí, přičemž se nesmějí povrchové cesty a vzdušné vzdálenosti mezi živými částmi a přístupnými kovovými částmi, a v případě nářadí třídy ochrany II mezi přístupnými kovovými částmi a kovovými částmi oddělenými od živých částí pouze funkční izolací, zmenšit na hodnoty menší než povolené. 8) Připojení k napájecímu zdroji Kontroluje se prohlídkou a následujícími zkouškami. Nářadí se opatří pohyblivým přívodem a vodiče se zasunou do svorek, přičemž svírací šrouby, jsou-li nějaké, se utáhnou tak, aby utažení bylo právě dostatečné k tomu, aby vodiče nemohly snadno změnit svoji polohu. Uchycení přívodu se provede normálním způsobem a svírací šrouby se utáhnou krouticím momentem rovnajícím se dvěma třetinám momentu stanoveného v 26.1. Po této přípravě nesmí být možné zatlačit přívod dovnitř nářadí natolik, aby mohlo dojít k poškození přívodu nebo vnitřních částí nářadí. Na přívod se potom 100krát působí tahovou silou, jejíž hodnota je uvedena v následující tabulce. Tahem se působí v místě vzdáleném 25 cm od návlačky v nejnepříznivějším směru a bez trhavých pohybů, pokaždé po dobu 1 s. Bezprostředně poté se přívod vystaví po dobu 1 min namáhání krouticím momentem, jehož velikost je uvedena v následující tabulce. Zkoušky se provádějí nejprve s nejlehčím dovoleným typem pohyblivého přívodu o nejmenším možném průřezu stanoveném v 24.2 a poté s nejbližším těžším typem pohyblivého přívodu o největším možném stanoveném průřezu, není-li nářadí určeno pouze pro připojení jednoho typu přívodu. Během zkoušek se nesmí přívod poškodit. Po zkouškách nesmí být přívod podélně posunut více než o 2 mm a vodiče nesmějí být znatelně posunuty ve svorkách. Za účelem změření podélného posunutí se před započetím zkoušek vytvoří na přívodu značka ve vzdálenosti asi 2 cm od uchycení přívodu, a to za současného působení tahem za přívod. Po zkouškách se změří posunutí značky na přívodu vzhledem k uchycení přívodu, a to za současného působení tahem za přívod. Potom se připojí nejtěžší pohyblivý přívod, který projde návlačkou podle 23.7, a uchycení se desetkrát utáhne a povolí. Po této zkoušce nesmí uchycení přívodu vykazovat žádné poškození ve smyslu výše uvedených požadavků. 9) Zkouška ochranného spojení se zemí Kontroluje se následující zkouškou, během které je vysokofrekvenční tlumivka, je-li nějaká, ponechána v ochranném obvodu. Proud získaný ze zdroje střídavého proudu o napětí naprázdno nepřesahujícím 12 V, rovnající se 1,5násobku jmenovitého proudu nebo 25 A, podle toho, která hodnota je vyšší, prochází mezi ochrannou svorkou nebo ochranným kontaktem a postupně každou přístupnou kovovou částí. Měří se úbytek napětí mezi ochrannou svorkou nářadí nebo ochranným kontaktem přívodky a přístupnou kovovou částí; z proudu a z tohoto úbytku napětí se vypočítá odpor. V žádném případě nesmí odpor přesáhnout 0,1 ?. 10) Kontrola tepelných pojistek a zařízení pro ochranu proti přetížení Kontroluje se tak, že tři vzorky takového zařízení se podrobí zkoušce při 1,25násobku proudu protékajícího tímto zařízením a při 1,1násobku přiloženého napětí za podmínek, kdy je nářadí v činnosti při jmenovitém napětí nebo při horní mezi jmenovitého rozsahu napětí a při normálním zatížení. Zkouška se provádí střídavým nebo stejnosměrným proudem, podle toho, pro jaký druh proudu je nářadí určeno; zkouška střídavým proudem se provádí při účiníku, který byl stanoven za podmínek činnosti nářadí při normálním zatížení. Zařízení musí zapůsobit 15krát. Po této zkoušce nesmějí vzorky vykazovat poškození, které by ohrožovalo jejich další používání 6.2 Kusové zkoušky dle ČSN 36 1559-1 Zkoušky popsané v této části mají za úkol odhalit nepřípustné odchylky v materiálu nebo výrobních postupech, pokud se týká bezpečnosti. Tyto zkoušky, které se provádějí ve výrobě, nezhoršují užitné vlastnosti a spolehlivost nářadí a měly by být výrobcem prováděny na každém kusu. Všeobecně platí, že výrobce musí provádět i další zkoušky, jako jsou opakované typové zkoušky a výběrové zkoušky, aby bylo v rámci zkušeností nabytých výrobcem zajištěno, že každý kus nářadí má stejné vlastnosti jako vzorky, které vyhověly zkouškám dle příslušných norem. 6.2.1 Zkouška správné funkce Bezpečná činnost nářadí se ověřuje například elektrickým měřením, ověřováním funkce takových zařízení, jako jsou spínače a ručně ovládáné řídící obvody, a ověřováním smyslu otáčení motorů. 6.2.2 Zkouška elektrické pevnosti Izolace nářadí se ověřuje následující zkouškou. Napětí sinusového průběhu o kmitočtu 50 Hz, jehož hodnota odpovídá následující tabulce, se ihned v plné výši přiloží po dobu 3s mezi živé části a: přístupné kovové části, které se mohou stát živými v případě selhání izolace nebo v důsledkušpatné montáže, nepřístupné kovové části Během zkoušek nesmí dojít k žádnému přeskoku ani průrazu izolace. Zkoušky správné funkce se provádějí na sestaveném nářadí, zkouška elektrické pevnosti se provádí na nářadí celkově nebo částečně sestaveném během výroby. 6.2.3 Zkouška ochranného spojení se zemí V případě nářadí třídy ochrany I prochází mezi ochrannou svorkou nebo ochranným kontaktem a postupně každou přístupnou kovovou částí, která musí být z důvodů bezpečnosti spojena se zemí, proud nejméně 10A, získaný ze zdroje střídavého proudu o napětí naprázdno nepřesahujícím 12V. Měří se úbytek napětí mezi ochranným kontaktem vidlice, vnějším koncem vodiče zajišťujícího ochranné spojení se zemí nebo ochranným kontaktem přívodky a přísupnou kovovou částí. Z proudu a tohoto úbytku napětí se vypočítá odpor. V žádném případě nesmí odpor přesáhnout 0,3 ohmu. Tato hodnota platí pro napájecí přívody o délce do 5m. V přídech, kdy je napájecí kabel delší se na každých dalších pěti metrech délky přívodu přičítá 0,12 ohmu. Kapitola 7 - Revize a kontroly elektrického ručního nářadí 7.1 Význam revizí a kontrol el.ručního nářadí 7.2 Rozdělení a lhůty provádění kontrol a revizí ručního nářadí Podle pracovního využití (počtu a délky používání) se nářadí rozděkuje do skupin: a) Skupina A – práce s nářadím do 100 provozních hodin ročně b) Skupina B – práce s nářadím v rozmezí 100 až 250 hodin ročně c) Skupina C – práce s nářadím nad 250 hodin ročně Revize nářadí se provádějí nejpozději ve lhůtách uvedených v tabulce 1B Tabulka 1B 7.3 Rozsah revizí a kontrol elektrického ručního nářadí Při provádění kontrol a revizí elektrického ručního nářadí je třeba respektovat příslušné požadavky obsažené v průvodní dokumentaci obsahující návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné kontroly a revize zařízení, jakož i pokyny pro případnou výměnu nebo změnu částí zařízení tak, aby bylo spolehlivě ověřeno, že kontrolované a revidované zařízení svými parametry odpovídá průvodní technické dokumentaci výrobce a je ve stavu, který neohrožuje bezpečnost osob, hospodářských zvířat ani věcí. 7.3.1. Rozsah revizí elektrického ručního nářadí Jednotlivé kroky postupu při revizích je třeba provádět v pořadí, které je dále uvedeno v 6.2.1 . Ke každému dalšímu kroku se přistoupí, jestliže spotřebič vyhověl při kroku předchozím, popř. na základě výsledku předchozího kroku. 7.3.2 Postup revize je stanoven takto: 1) Prohlídka U veškerého ručního nářadí se provede prohlídka podle následujícího odstavce. Při prohlídce se zjistí třída ochrany nářadí, resp. zda přívod k nářadí je s ochranným vodičem a podle toho se volí další postup revize. ad 1) Prohlídka při revizi elektrického ručního nářadí Při revizi se elektrické nářadí důkladně prohlédne zevně v rozsahu daném body a) až j) viz. níže. Dále se důkladně prohlédne podle možností daných konstrukčním provedením v souladu s návodem výrobce, tj. dle možnosti demontáže a zpětné montáže krytu. Podrobnější prohlídka se provádí zpravidla při revizi po opravě nářadí. Zjišťuje se např.: a) připojovací svorky musí být dotažené, vodiče v nich musí být spolehlivě připojeny; b) ploché násuvné spoje musí mít spolehlivý elektrický i mechanický styk; c) pájené spoje nejeví známky nespolehlivého spojení; d) vnitřní vedení nesmí mít poškozenou izolaci (prodřenou) a nesmí přecházet přes ostré hrany; e) spínač a další ovládací prvky (např. přepínač, regulátor otáček) jsou-li nějaké, nesmějí být poškozeny tak, aby byla snížena ochrana před nebezpečným dotykem a musí být spolehlivě připojeny; f) spínač musí umožňovat zapnutí/vypnutí nářadí, aretační (blokovací) tlačítka musí být funkční, resp. pokud je použito, musí být funkční i deblokovací (odblokovací) tlačítko; g) motor – nesmí být zjevně zaprášený (např. prachem z kartáčů) a poškozený, – nesmí mít nadměrně zaprášené držáky kartáčů, – musí mít dostatečně dlouhé kartáče(obvykle delší než 5 mm) a lanka kartáčů, kabelová oka, pružiny apod. nesmějí být poškozeny; h) odrušovací kondenzátor nesmí být zjevně poškozený a nesmí mít holé připojovací vodiče; i) topný článek, je-li nějaký, nesmí mít rozbité nebo prasklé keramické držáky topných vodičů, korálky vývodů nesmějí chybět; j) prodlužovací nebo pohyblivý nebo odpojitelný přívod musí být správně zapojený; 2) Měření a) Měření odporu ochranného vodiče U veškerého nářadí s ochranným vodičem se provede zkouška (změření odporu) ochranného vodiče podle 6.2.2. Pokud u nářadí třídy ochrany I není měření odporu ochranného vodiče proveditelné (ochranný vodič je nepřístupný), stačí ověřit jej tím, že se změří proud ochranným vodičem podle 6.2.4. b) Měření izolačního odporu U veškerého nářadí, u kterého je to technicky možné, se změří izolační odpor podle 6.2.3. POZNÁMKA 1 Měření izolačního odporu elektrického nářadí není technicky možné např., je-li zařízení vybaveno částmi (relé, stykače, elektronické spínání atp.), které se při vypnutí (odpojení od síťového napájení) přestaví do polohy neumožňující změření izolačního odporu celého zařízení (měří se pouze izolační odpor přívodu). c) Měření unikajících proudů Pokud bylo měření izolace technicky možné a jeho provedením se ověřil vyhovující stav izolace, provede se: – U nářadí třídy ochrany I měření proudu ochranným vodičem podle 6.2.4, popř. Podle 6.2.6 . – U nářadí třídy ochrany II a u vodivých částí nářadí třídy I, které jsou přístupné dotyku avšak nejsou připojeny k ochrannému vodiči, se změří dotykový proud podle 6.2.5 . Pokud měření izolačního odporu nebylo technicky možné nebo u nářadí s topnými články, u nichž výsledek měření izolačního odporu nebyl vyhovující se provede: – U nářadí třídy ochrany I měření proudu ochranným vodičem podle 6.2.4 (neuplatňuje se měření metodou náhradního unikajícího proudu podle 6.2.6). – U nářadí třídy ochrany II a u vodivých částí nářadí třídy ochrany I, které jsou přístupné dotyku avšak nejsou připojeny k ochrannému vodiči, se změří dotykový proud podle 6.2.5 . 3) Zkouška chodu Nářadí se připojí na jmenovité napětí. Chod motoru musí být pravidelný bez nadměrného hluku a jiskření na komutátoru. Všechny ovládácí prvky (spínače, přepínače, regulátory otáček) musí spolehlivě plnit svoji funkci. 6.2.2 Měření odporu ochranného vodiče Provádí se u elektrického ručního nářadí třídy ochrany I měřením odporu mezi ochrannou zdířkou vidlice a přístupnými neživými částmi spojenými s ochranným vodičem včetně prodlužovacího nebo pohyblivého nebo odpojitelného přívodu, za pomoci zdroje o střídavém nebo stejnosměrném napětí 4 až 24 V proudem minimálně 0,2 A (maximálně 10 A).Měření u spotřebičů odpojitelných od zdroje se provádí podle schématu zapojení uvedeného na obrázku 1. Obr. 1 – zapojení pro měření odporu ochranného vodiče Ochranný vodič musí být spolehlivě připojen. Odpor ochranného vodiče, měřený mezi ochrannou zdířkou vidlice a přístupnými vodivými neživými částmi spojenými s ochranným vodičem, nesmí být větší než 0,3 ? při délce přívodu do 5 m. 0,1 ? se připočte na každých dalších 7,5 m délky přívodu. Během měření se doporučuje s kabelem pohybovat, a to zejména u konců, a kontroluje se, jestli přitom naměřená hodnota nevykazuje výrazné změny. 6.2.3 Měření izolačního odporu Izolační odpor se zjišťuje pomocí měřičů izolačního odporu stejnosměrným proudem se zdrojem, jehož jmenovité napětí je nejméně 500 V při zatížení 1 mA (tj. výstupní napětí 500 V při celkovém odporu 0,5 M?) po dobu 5 s až 10 s. Měření nářadí třídy ochrany I s pohyblivým přívodem se provádí podle schématu uvedeného na obrázku 2. Obr. 2 – zapojení pro měření izolačního odporu ručního nářadí třídy I Měření nářadí třídy ochrany II a III se provádí podle schématu uvedeného na obrázku 3. Měření vodivých částí nespojených s ochranným vodičem spotřebičů třídy I je znázorněno na obrázku 3. Obr. 3 – zapojení pro měření izolačního odporu nářadí třídy II a III Při měření musí být zapnuty všechny spínače, regulátory atp. měřeného nářadí pro bezpečné a úplné změření izolace mezi všemi částmi. Měření odporu izolace se provede vždy mimo případů, kdy: – elektrické nářadí je vybaven částmi (relé, stykače, elektronické spínání atp.), které při vypojení (odpojení od síťového napájení) se přestaví do polohy neumožňující změření izolačního odporu celého spotřebiče – elektrické nářadí obsahuje části, které by při přiložení stejnosměrného napětí 500 V mohly být poškozeny nebo úplně zničeny. Izolační odpor se měří: a) u nářadí třídy ochrany I mezi živými částmi a neživými částmi a popř. přístupnými vodivými částmi, b) u nářadí třídy ochrany II mezi živými částmi a přístupnými vodivými částmi, c) u nářadí třídy ochrany III mezi živými částmi a přístupnými vodivými částmi, Změřený izolační odpor nesmí být menší než hodnoty uvedené v tabulce A. Tabulka A 6.2.4 Měření proudu protékajícího ochranným vodičem Měří se proud protékající ochranným vodičem při přiložení síťového napětí nářadí třídy ochrany I. U nářadí, které lze uložit izolovaně se měří přímo proud protékající ochranným vodičem. (Měření se provádí podle schématu uvedeného na obrázku 4).U nářadí, které nelze uložit izolovaně, se zjišťuje proud protékající ochranným vodičem nepřímo jako rozdílový proud. Měření se provádí podle schématu uvedeného na obrázku 5. Měření dle uvedených schémat je třeba opakovat při změně fázového vodiče L se středním vodičem N. Vyhodnocuje se vyšší hodnota z obou měření. Proud protékající ochranným vodičem nesmí překročit hodnotu 3,5 mA. U tepelných spotřebičů jejichž výkon je větší než 3,5 kW, nesmí proud procházející ochranným vodičem překročit hodnotu 1 mA na 1 kW. 6.2.5 Měření dotykového proudu Měří se dotykový proud (tj. proud procházející izolací nářadí) při přiložení síťového napětí nářadí. Provádí se u nářadí třídy ochrany II a u přístupných (vnějších) vodivých částí nespojených s ochranným vodičem nářadí třídy ochrany I. Přednostně se dotykový proud měří přímo, v některých případech se tento proud zjišťuje nepřímo jako rozdílový proud. U nářadí, které lze uložit izolovaně, se dotykový proud měří přednostně přímo, a to na vodivých částech nářadí. Měření se provádí podle schématu uvedeného v na obrázku 6. U nářadí připojeného na síťové napětí se přikládá jeden pól měřícího přístroje na povrch izolace měřeného předmětu a druhý pól se uzemní, popř. se připojí k ochrannému vodiči (PE). V případě uzemněné napájecí sítě je izolace namáhána pracovním (přibližně jmenovitým) napětím. POZNÁMKA 1 Změřený proud odpovídá hodnotě proudu protékajícího uživatelem dotýkajícím se izolace nářadí. POZNÁMKA 2 Při nepřímém měření může vznikat větší chyba měření vlivem proudů odcházejících do země jinou cestou (např. filtry apod.). Vzniklá chyba je však na straně bezpečnosti. Nářadí je připojeno na síťové napětí. Měření se provádí podle schématu uvedeného na obrázku 7. Měření dle uvedených schémat je třeba opakovat při záměně fázového vodiče L se středním vodičem N. Vyhodnocuje se vyšší hodnota z obou měření. Dotykový proud na vodivých částech přístupných dotyku nesmí překročit hodnotu 0,5 mA. 6.2.6 Měření náhradního unikajícího proudu Měření náhradního unikajícího proudu se používá jako jedna z alternativních metod jen v případě, že byl předtím s vyhovujícím výsledkem změřen izolační odpor. Při ověřování nářadí měřením náhradního unikajícího proudu je na rozdíl od měření uvedených v 6.2.4 a 6.2.5 použit samostatný zdroj poskytující napětí (vyšší než 25 V a nižší než 250 V). V případě, že se použije napětí nižší než jmenovité, musí být změřený unikající proud přepočítán na hodnotu při jmenovitém napětí nářadí (s přihlédnutím k náhradnímu odporu osoby 2 k?). Při napětí vyšším než 50 V nesmí zkratový proud přístroje pro měření unikajícího proudu překročit hodnotu 3,5 mA. Pro měření nářadí třídy ochrany I se používá zapojení podle schématu uvedeného na obrázku 8. Unikající proud nesmí překročit hodnotu 3,5 mA a u tepelných odporových nářadí s příkonem vyšším než 3,5 kW nesmí být vyšší než 1 mA/kW tepelného výkonu nářadí. Pro měření nářadí třídy ochrany II a vodivých částí nespojených s ochranným vodičem nářadí třídy ochrany I se používá zapojení podle schématu uvedeného na obrázku 9. Unikající proud nesmí být vyšší než 0,5 mA. 6.3 Doklad o revizi Po každé provedené revizi elektrického ručního nářadí musí být vyhotoven doklad o revizi, který musí obsahovat datum provedení revize, její výsledek ( dobrý stav / vadný stav), lhůtu další revize a jméno a podpis revizního technika. 6.4 Oprávnění k provádění revizí Revizi elektrického nářadí může provádět osoba znalá s příslušnou kvalifikací, a to jen revizní technik s § 9 dle vyhl. č. 50/1978 Sb. Tato podmínka platí od vydání změny A1 (z června 2007) k normě ČSN 33 1600, která upravila text uvedený v příloze A1 této normy. Jiná varianta, kterou si, ale firmy musí obhájit je (tato varianta je často přednášena na elektrotechnických školeních) vnitropodniková směrnice. U firem s vlastním elektrikářem s alespoň §6 (samostatná činnost) lze do vnitropodnikové směrnice vložit ustanovení, že revize se budou nazývat kontroly (protože revize může dělat je revizní technik), tyto kontroly, ale budou v plném a stejném rozsahu jako revize včetně měření. Pod tuto vnitropodnikovou směrnici se podepíše ředitel a firemní bezpečnostní technik. Zaměstnanec firmy pověřený kontrolami (v rozsahu revize) musí mít min. §6 vyh.50/1978Sb. a bude mít k dispozici a znát ČSN 33 1600 a ČSN 33 1610. Firma musí vlastnit měřící přístroj např. Metra PU 194, Metra PU 184, REVEX a pod. Od 1. ledna 2000 přestala být ČSN 33 1600 závazná a podle vyhl. č. 20/1978 Sb., ve znění vyhlášky č. 553/1990 Sb. (v § 4 odst. 6 se slova „kvalifikovaní pracovníci“ nahrazují slovy „revizní technici“) mohli revize (vyhláška nijak jejich rozsah nevymezuje) vykonávat jen revizní technici. Rovněž zákon  č. 174/1968 v tehdy platném znění ukládal organizacím a podnikajícím fyzickým osobám, aby revize vyhrazených technických zařízení, ke kterým patří i zařízení elektrická, vykonávaly jen fyzické osoby, které jsou držiteli osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru (ITI Praha). Stejná ustanovení jsou obsažena i v sou­časně platném znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce (zákon č. 338/2005 Sb., § 6a, § 6b, § 6c). Pokud organizace nebo podnikající fyzické osoby provádějí revize vyhrazených technických zařízení dodavatelsky, musí být také držiteli oprávnění vydané organizací státního odborného dozoru. Je tedy zřejmé, že už od roku 2000 zde byl rozpor mezi ustanoveními ČSN a příslušnými legislativ­ními předpisy, avšak patrně působením setrvačnosti byla dosavadní praxe provádění revizí el. nářadí a spotřebičů tolerována. Tento stav se však výrazně změnil vydáním zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, který definuje celou řadu přestupků  a správ­ních deliktů a k nim přiřazuje řádově statisícové až milionové pokuty, které pro většinu podnikatelů představují trvalou hrozbu likvidace firmy. Konkrétně v § 20 „Přestupky na úseku vyhrazených technických zařízení“ ukládá tento zákon pokutu až 2 000 000 Kč za provádění revizí vyhrazených technických zařízení bez oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru. Právnických osob se ve stejném rozsahu týká § 33 „Správní delikty právnických osob na úseku vyhra­zených technických zařízení“. Ani tento zákon ne­roz­lišuje mezi revizemi el. nářadí a spotřebičů a např. revizemi elektrických instalací, hromo­svodů, rozvaděčů nebo pracovních strojů. Optimálním řešením popsané situace bude oprava  ČSN 33 1600 a ČSN 33 1610 spočívající ve vypuštění sporných informativních příloh, které jsou v podstatě výkladem ustanovení právních norem ve vztahu ke kvalifikaci pracovníků, kteří mohou provádět revize a kontroly elektrického ručního nářadí a elektric­kých spotřebičů, což technickým normám nepřísluší. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že v souladu s platnými legislativními předpisy mohou být prováděním revizí elektrických spotřebičů a elektrického ručního nářadí pověřovány a provádět je jen osoby s odbornou způsobilostí Pracovník pro provádění revizí elektrických zařízení (§ 9 vyhl.č. 50/1978 Sb., v platném znění), to znamená, že tyto revize mohou provádět jen fyzické osoby, které jsou držiteli osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru (ITI Praha). Pokud organizace nebo podnikající fyzické osoby provádějí revize dodavatelsky, musí být také držiteli oprávnění vydané organizací státního odborného dozoru. Kapitola 8 - Měření v praxi 8.1 Měřící přístroje V dnešní době se pro měření nářadí používá řada měřících přístrojů od různych firem. Jeden z nejlépe hodnocených je Secutest S III. Tento univerzální měřicí přístroj je určen k rychlému a bezpečnému zkoušení a testování bezpečnostních vlastností (parametrů) elektrického nářadí. Tento měřící přístroj komunikuje pomocí programu „windok“ s PC. Po zaškolení, pro práci s programem, a nastudování návodu k použití je práce s tímto měřícím přístrojem jednoduchá. Nevýhodou tohoto přístroje je pak jeho velká pořizovací cena a větší hmotnost. Samotné měření probíhá automaticky, kdy se měřené nářadí zapojí do zásuvky v měřícím přístroji, nastaví se požadovaný druh ochrany nářadí (I, II nebo III) a zmáčkne tlačítko „start“. Přístroj provede všechna potřebná měření, včetně zkoušky chodu nářadí. Mezi základní měřící přístroje patří Rvex 51. Revex 51 je digitální měřící přístroj, který je schopen změřit všechny parametry požadované ČSN 33 1600 a ČSN 33 1610. Je rozměrově menší než Secutest a jeho hmotnost činí 2 kg. Tento přístroj nemá rozhraní pro komunikaci s počítačem, proto se musejí všechny naměřené hodnoty zapisovat. Nevýhodou je poměrně nepřesná indikace naměřených hodnot, které při samotném měření (např. unikající proudy) kolísají s velkou odchylkou a jejich odečet je spíše odhadem. 8.2 Měřené elektrické ruční nářadí Pro zkušební měření dle požadavků ČSN 33 1600 byly vybrány dvě vrtací kladiva HILTY TE-6, TE-8 a ruční kotoučové brusky BOSCH a NAREX. Uvedené specifikace měřeného nářadí jsou v tabulce 1C. 8.3 Postup měření Měření bylo prováděno na zářízeních v různém stavu opotřebení, aby bylo z naměřených hodnot zjevné, jakým způsobem se s odpracovanými hodinami zhoršují parametry požadovaných hodnot. Měření nářadí proběhlo oběma výše uvedenými přístroji, tj. Secutest S III a Revex 51, ve dvou stavech: 1) Měření zařízení v studeném stavu 2) Měření zařízení po 10 minutách chodu Nářadí se proměřilo v rozsahu revize podle výše uvedených článků 6.2.3 až 6.2.6. Měření odporu ochranného vodiče se neprovádělo, protože všechno nářadí je třídy ochrany II. 8.4 Naměřené hodnoty Na elektrickém zařízení vrtacího kladiva HILTI TE – 6, bylo naměřeno: Na elektrickém zařízení vrtacího kladiva HILTI TE – 6, bylo naměřeno: Na elektrickém zařízení vrtacího kladiva HILTI TE – 6, bylo naměřeno: Na elektrickém zařízení vrtacího kladiva HILTI TE – 6, bylo naměřeno: 8.5 Zhodnocení měření 8.6 Protokoly měření Protokol o provedené revizi (měření) se v případě použití přístroje Secutest S III vytváří pomocí PC programu Windok . Příklad protokolu o provedené revizi a měření nářadí vrtacího kladiva je uveden v příloze č.1. Vzhled a rozsah uváděných informací je přednastaven v samotném programu a odpovídá požadavkům ČSN. U měřících přístrojů bez možnosti připojení k PC ( např. Revex 51) se musí protokol vypracovat samostatně. Vzhled a rozsah takto vypracované zprávy musí svým rozsahem splňovat podmínky uvedené v ČSN 33 1500. Dnes se tyto protokoly vytvářejí především v programech Microsoft Office – Word nebo Excel. Příklad takového protkolu je znázorněn v příloze č. 2. Kapitola 9 - Směr vývoje ERN 9.1 Trendy elektrického profesionálního nářadí Vstupem do EU se stavebnictví rychle přizpůsobuje pokročilým stavebním technologiím, mění se stavební materiály, ruční práce se stala neúnosně drahou. Výrobci elektrického ručního nářadí na to reagují nabídkou speciálního elektrického a akumulátorového profinářadí s novými proncipy v kvalitě plnící přísné domácí i evropské bezpečnostní a hygienické normy. 9.2 Zásadní změny ve vývoji elektronářadí Elektrické ruční nářadí značek AEG, Bosch, Festool, Flex, DeWalt, Hilti, Makita, Metabo, Milwaukee a Protool dominujících na našem trhu používá převážně tradiční kolektorové (komutátorové) elektromotory na 230V. S ohledem na ochranu před agresivním prachem se stále více uplatňují elektromotory se svařovanými kolektory a rychlovýměnnými uhlíky s výkony 700 až 2300W, u brusek se uplatňují motory s pancéřovaným vinutím s epoxidovou zálivkou. K výrazné revoluci dochází v pohonu akumulátorového nářadí v souvislosti s nástupem lithium-iontových akumulátorů. Začínají se uplatňovat vysokootáčkové motory s magnetickou kotvou a s principem přímého řízení momentu (DTC) točivého magnetického pole ve statoru pomocí spínacích kombinací napěťových střídačů miniaturních rozměrů, které se vejdou do rukojeti nářadí, nebo elektronicky komutované dvoupólové či čtyřpólové elektromotory EC-TEC s rotory s permanentními magnety. Otáčky jsou řízeny frekvencí spínání tranzistorů v elektronickém bloku spínače. Tepelný senzor a elektronická kontrola podpětí zabezpečují dlouhou životnost jak motoru, tak poměrně choupostivějším Li-Ion článkům. Odpadnutím kondenzátoru a opotřebovávajících se uhlíků a bez potřeby větráků se rozměry i hmotnost takového nářadí při stejném výkonu snižují až o třetinu. Nářadí s novými typy Li-Ion akumulátorů se zárukou nejméně 1000 nabíjecích cyklů (super rychlé nabytí na 80% kapacity trvá jen 15 minut) se blíží výkonem síťovému nářadí, ale bez síťového kabelu. Už nejde jen o vrtačky a šroubováky, které je možno nosit za opaskem, ale i o kotoučové pily, kombinovaná vrtací kladiva, drážkovačky a úhlové brusky, což oceňují zejména montážní pracovníci v interiérech. 9.3 Znaky pokročilého nářadí Užití pokrokových konstrukčních prvků, materiálů a technologií při výrobě nářadí: např. ložiska převodových ozubených kol a vřeten se ukládají přímo do odlitků technologií IMB (Integrated Metal Block), zavádějí se až třístupňové planetové převodovky s kovo-keramickými osami, převodovky s lehkých slitin (Al-Mg), bezpečnostní spojky. Pláště s kompozitů vyztužených uhlíkovými nebo kevlarovými vlákny zvyšují odolnost nářadí při pádu z výšky nejméně jednoho metru. Nové typy elektromotorů se svařovanými kolektory a rychlovýměnnými uhlíky. Bandážované kotvy vyvážené digitálními vyvažovačkami, které netrpí vibracemi. Akumulátorové nářadí uplatňuje vysokootáčkové bezkartáčové motory (např. EC-TEC) s magnetickou kotvou. Výběrová valivá ložiska jsou před prachem chráněna labyrintovým těsněním, u brusek se používá pancéřované vinutí s epoxidovou zálivkou. Zkracování doběhu se dosahuje bezpečnostními brzdami doběhu se sekundovou reakcí. Integrované odsávání prachu do sběrných vaků pomocí turboventilátorů, nebo přípojkami k vysavači, zvyšuje hygienu práce a čistotu prostředí. U nářadí s příkonem pod 500 W je zjevný přechod na bezšňůrové akumulátorové provedení s revolučními Li-Ion akumulátory s napětím od 9,6 V přes nejrozšířenějších 14,4 V a 18 V, až po 36 V u nejvýkonnějšího nářadí (vrtacích kladiv, brusek, pil). Nabíječky a akumulátory s mikročipy řídí nabíjení optimálně v době, kterou se podařilo zkrátit také již pod 30 minut. Ergonomické tvarování nejen držadel, ale i celé konstrukce – např. použití sploštělých elektromotorů a plášťů Slimeline – usnadňuje bezpečné držení jednoručního nářadí. Dvouruční nářadí je vybavováno přestavitelnými držadly s velkoplošnými ovladači pro praváky i leváky. Nekluzná a průžná úprava rukojetí softgrip je samozřejmostí. Řídící elektronika s bezdrátovou regulací otáček umožňuje měkký náběh, udržuje konstantní otáčky při měnícím se zatížení. Úhlové brusky uplatňují elektronickou doagnostiku. Ke zvýšení pracovního výkonu přispívají zejména rychloupínací unifikované systémy (zejména SDS-plus, SDS-max, SDS-top) a využití výměnných systémů nástavců – například FastFix, FixTec, SDS-clic. Žhavou novinkou jsou sklíčidla s posilovačem upínací síly nebo miniaturní sklíčidla Centrotec (Protool / Festool) umožňující bleskově střídat vrtáky a bity při šroubování. 9.4 Rychlá proměna designu Vývoj nářadí se revolučně zrychlil zavedení metor trojrozměrné počítačové konstrukce (CAD/CAM) a výroby prototypů způsobem Rapid Prototyping. Podobným virtuálním postupem lze stereolitografií, pokovováním a slinováním vyronit potřebné formy (včetně jader) pro výrobu skeletu nářadí. Ke změně designu téměř každým rokem nutí výrobce konkurenční boj. 9.5 Stále po ruce – zajištění proti krádeži Značkové profesionálního elektronářadí se dodává v účelných kufřících (tzv. Systainerech) nebo je uloženo v mobilních sortainerech a skříňkách port, v nichž řemeslník nebo montér má neustále po ruce kompletní pohonnou jednotku, systémové nástroje a pomůcky jen pro určitý druh opakující se práce. Proti krádeži jsou dražší typy akumulátorového nářadí chráněny elektronickou ochranou (např. systém TPS u modelů Hilti) a bez aktivačního klíče a firemní karty se nedají dále používat. 9.6 Trendy profesionálního nářadí pro stavebnictví Tesařství končí s okružními stolovými pilami a opracovává trámy velkoformátovými kotoučovými pilami, a přímo na krovech řetězovými, tandemovými a dokonce přenosnými pásovými pilami. Sedlové frézky a široké hoblíky umožňují vytvářet přesné a pohledově čisté spoje, vyžadované zejména při rekonstrukcích a nástavbách. Do oblasti hrubé stavby a betonářských prací se prosadilo bezprašné jádrové a diamantové vrtání. Převratně se změnila technologie instalatérských prací. Drážky do zdiva a betonu se jednoduše frézují, průchody se vrtají korunovými vrtáky, potrubí či kabely se sponkují a upevňují na hmoždinky, jejichž nabídka přesahuje 120 různých typů. Sádrokartonářské technologie si vyžádaly speciální montážní nástroje a šroubováky, urychlující zhotovování podhledů a stěn. Nastupuje úzce specializované nářadí – např. pro dodatečné vlepování výztuže a kotev do opěrných stěn a stropních desek, nebo montáž bednění, tepelných izolací, těsnění spár, srovnávání fasád, spřahování opláštění apod.